Get Even More Visitors To Your Blog, Upgrade To A Business Listing >>

Te Araroa: jeden z nejnáročnějších i nejkrásnějších treků na světě

Náročný a pestrý – tak popisují Te Araroa Trail na Novém Zélandu ti, kteří jej prošli. Novozélandská příroda a počasí nepatří mezi nejvlídnější a putování napříč Severním i Jižním ostrovem se kdykoli může proměnit v extrémní zážitek.  

Na jeden z nejmladších dálkových treků na světě se ročně vydává jen hrstka odvážných a Čechy, kteří celou trasu dlouhou 3 054 km zvládli projít, bychom mohli napočítat na prstech jedné ruky. CZECHKiwis jednoho takového ale našli, jmenuje se Martin Mařík a trek úspěšně dokončil v polovině roku 2018. Martina jsme na cestě za jeho odvážným snem podporovali, pomohli mu zařídit letenky i pojištění, během čtyřměsíčního trekování ho bedlivě sledovali na jeho Facebookových stránkách a po příjezdu domů ho i vyzpovídali.

Typický Nový Zéland. Jako malovaný obrázek, nespoutaný, nádherný! (Pohled do údolí před Arthur´s Pass)

Co je Te Araroa Trail?

Te Araroa je mladý trek (oficiální otevření proběhlo na konci roku 2011), který se neustále vyvíjí. Hlavní trasa začíná v Cape Reinga – nejsevernější části Nového Zélandu a po více než 3 000 km končí v přístavu jménem Bluff, který se nachází na jižním cípu Jižního ostrova. Jeho dílčí trasy se ale mohou částečně měnit podle klimatických podmínek.

Je velmi důležité naplánovat správné načasování trekování. Trasa je náročná, s celkovým převýšením 104 km a s průměrnou délkou zdolávání 120-150 dnů se řadí mezi jedny z fyzicky nejobtížnějších a je téměř nemožné ji zdolat.

Ti, kteří se vydali překonávat nástrahy „Dlouhé Stezky“, oceňují především její autentičnost. V letní sezoně 2016/17 se na trek vydal rekordně vysoký počet cestovatelů, a to 550. Na fronty a přeplněné cesty tak můžete s klidnou hlavou zapomenout. Te Araroa je jeden ze skrytých pokladů, které Nový Zéland nabízí.

Martin Mařík: Jeden z nejhezčích treků, které jsem zažil (Breast Hill saddle)

Trek očima Martina Maříka

Jak ses o Te Araroa Trailu dozvěděl a proč ses rozhodl ho jít?

Má sestra s přítelem žijí na Novém Zélandu už přes 5 let, takže mám o této zemi dost informací. Když mi řekla o místním dálkovém treku, stačila mi jedna noc v hospodě, abych se rozhodl, že ho půjdu. Později Jsem začal zjišťovat více informací a utvrdil jsem se, že jsem se rozhodl správně. Alternativou bylo třeba Pacific Crest Trail, ale představa, že na začátku cesty stojí „fronta“ a pustí „jen“ 50 lidí denně, mi přišla šílená. Te Ararou chodí 300 lidí ročně.

Dokonalá příroda (Harper Riverbed track)

Zvolil jsi opačný směr treku, tj. z jihu na sever – co tě k tomu vedlo?

Víceméně nebyla jiná možnost. Potřeboval jsem přejít Novozélandské Alpy v létě a pokud bych vyrazil standardně ze severu, tak bych se musel potýkat s lavinami a nepříjemným sněhem.
Pokud se někdo vydává na cestu v druhé polovině prosince, tak většinou volí start na jihu a cíl na severním cípu Cape Reinga.

Jak ses na cestu připravoval?

Příprava byla dost legrační. Pracoval jsem jako markeťák v internetovém obchodě, kde sezona vrcholí v předvánočním čase, takže jsem moc volna neměl. Moc jsem to ani nechtěl řešit a kromě vybavení, které člověk prostě „neokecá“, jsem se o nic nestaral. Hodně lidí mi říkalo, že se musím fyzicky připravit, že tam někde v horách umřu. Já na ně moc nedal a prostě se na přípravu vykašlal.

Upřímně zpětně usuzuji, že dát to sice jde, ale začátky byly hodně krušné. Tělo protestovalo, jak jen mohlo. Trvalo měsíc, než extrémní bolesti ustoupily a dostal jsem se do funkčního fyzického stavu.

Nehezký stav nohou po 14. dni na cestě.

Jak se ti podařilo získat tak dlouhou dovolenou?

Volna jsem měl docela dost, protože jsem dal výpověď. Musím říct, že jsem za to rozhodnutí rád – měl jsem skvělou práci, ale ta svoboda nebýt na ničem a nikom závislý je prostě neskutečná. Samozřejmě musí člověk vědět, že mu vyjdou finance, což zrovna na Novém Zélandu není malá suma.

Někdy se prostě vyplatí vstát před pátou ranní. (Ngunguru Bay, Northland)

Můžeš prozradit, na kolik peněz tě celá výprava přišla?

Vedl jsem si podrobné záznamy, a toto jsou mé skutečné náklady. Celkově mě cesta vyšla na 170 000 Kč a největší položku tvořilo jídlo.

To jsem přitom měl celou dobu víceméně stejné, nic nákladného. Snídal jsem ovesné vločky, přes den nutriční tyčinky a večer kuskus. Když jsem si to chtěl zpestřit, tak jsem do vloček dal trochu práškové čokolády a do kuskusu tuňáka. Mňamka!

Kategorie Celkem
Jídlo

49 138,90 Kč

Letenky

24 800,00 Kč

Ubytování

23 593,11 Kč

Vybavení

17 901,00 Kč

Hotovost (ubytování bez karty, apod.)

15 005,18 Kč

Ostatní (pohledy, známky, poštovné,…)

7 994,92 Kč

Hospoda, liquor store

7 971,21 Kč

Pochutiny

4 639,09 Kč

Telefon ČR

3 140,00 Kč

Půjčovné kanoe

3 020,81 Kč

Víza

2 712,66 Kč

Doprava (MHD, ferry)

2 634,86 Kč

Internet

1 899,52 Kč

Telefon NZ

1 841,03 Kč

Guthook – navigace trasy

699,99 Kč

Celkový součet 166 992,28 Kč
Martin Mařík: Někde na severním ostrově, kdy mi už hrabalo a ocenil jsem každé dětské hřiště.

Vybavení tvoří poměrně velkou položku. Kdybys jel znovu, pořídil by sis teď něco jiného?

Naopak je ta suma ještě relativně nízká, protože mi pomohla firma Hannah, která mě sponzorovala a spoustu vybavení jsem měl od nich zdarma. Takže ta suma je vlastně jen doplnění věcí, které jsem si musel koupit. Neřekl bych, že bych potřeboval něco změnit ale spíš zredukovat. Prvních 25 km jsem šel se základem v batohu přes 20 kg (bez jídla a vody), pak jsem pochopil, že „důležité vybavení“ je úplně o něčem jiném a vyhodil 6 kg zbytečností. Měl jsem v batohu třeba malý počítač – šílenost.

Nepotřebné věci jsem poslal sestře, ale jsou tu i možnosti pro ty, kdo cestují sami. Balík lze nechat přímo na poště nebo v nějakém kempu. Osobně jsem to tak řešil na Severním ostrově.

Letenky na Nový Zéland od CZECHKiwis.cz

Oblíbená část treku a naopak, co bys nejraději vynechal?

Top místo pro mě byl Breast Hill track, který začíná od Lake Hawea a po strmém stoupání do téměř 1300 m n. m. jsou vidět naprosto dechberoucí Novozélandské Alpy a pod nimi krásné jezero. Jeden z nejlepších výhledů na celé cestě.

Neskutečný byl také Te Whara trail v Northlandu – jednoduchý jednodenní trek s naprosto úžasnou vyhlídkou nebo celý úsek Whanganui River, který i přes špatné počasí ukázal, že Nový Zéland je prostě místo zázraků. Na kánoi se tam projíždíte mezi stříkajícími vodopády a říkáte si, že jste prostě v pohádce.

Výhled z krásného Te Whara trailu. (Northland)

Je těžké vybrat top místa, celý Te Araroa trek mi přišel úžasný. Dokonce i Stag Saddle, kde jsem byl v hrozné mlze a nebylo vidět vůbec nic nebo úžasné pohoří Richmond Ranges – je jich prostě spousta.

Pokud bych měl napsat, co bych raději vynechal, tak jsou to asi silniční části na Severním ostrově.

Jaký je tvůj recept proti samotě a trudomyslnosti?

Nemám recept na trudomyslnost, ale snažím se brát vše s nadhledem. Pokud jsem sám, tak si užívat samotu a pokud jsem s někým, tak si užívat společnost.

Myslím, že pokud jsem se na cestě něco naučil, tak je to užívat situaci, kterou zrovna prožívám a vytěžit z ní co nejvíc. Být jednoduše tam a ne jinde. Stěžovat si nebo být nespokojený můžu doma, na cestě to nikomu nepomůže, ani mně.

Je hrozná škoda Nový Zéland projít, když ho můžete jít. Navíc jsem se sebou táhl ukulele, a když mi bylo smutno, tak jsem si hrál. A to bylo super!

Vzpomínám na tohle hraní na molu ve městě Whanganui. Pak přišli 2 bezdomovci a zpívali se mnou “Somewhere over the rainbow” :)

Byly situace, kdy jsi to chtěl vzdát?

Vzdát ne. Byly chvíle, kdy jsem byl na pokraji sil. Velký test jsem prožil během úseku mezi Arrowtownem a Wanakou. Čekalo mě převýšení 10 km během 3 dnů, hory bez stromů v tom nejhorším pařáku.

Jindy jsem sešel do kempu, nohy se mi třásly vyčerpáním a nemohl jsem to vůbec ovládat. Bylo to nejdelších 10 minut mého života.

Výhodou je, že nejhorší okamžiky většinou přicházejí při stoupání a jakmile dojdete na vrchol, tak je vše odpuštěno a na bolest zapomenete. Výhled za to úsilí vždycky stojí.

Výhled z krásné hřebenovky před Motatapu trekem.

Teď když máš celý trek za sebou, prozraď nám – stálo to za to? Co ti trek dal? Šel bys celý trek, kdybys věděl, co vše tě čeká?

Rozhodně to za to stálo! Nelituji žádné propocené minuty ani jediného prasklého puchýře. Na treku jsem viděl úžasnou přírodu, poznal jsem snad ty nejhodnější lidi na světě, potkal spoustu nových přátel a zjistil snad také něco o sobě.

Nespočet nových přátel. A za to to stojí! (Mt. Sunday)

Prostě a jednoduše, některé dny byly neskutečně skvělé, pak byly dny náročné, ale ten půlrok jsem žil mnohem víc než kdykoli předtím. Doma mi život proplouval mezi prsty, tady jsem ho měl pod kontrolou a užíval si ho jako nikdy.

Pokud bych měl jít Te Araroa znovu, tak bych zvolil jen jiný způsob na Severním ostrově. Šel bych klasicky Jižní a na severu stopoval. Je tam hodně silnic a dojít k hezkým trekům trvá dlouho.

Někdy vás ty silnice pošlou za hranice psychických sil…

Co bys doporučil dalším, kteří se na trek vydají?

Pokud jsou zatím v rozhodovací fázi, tak ať do toho prostě jdou! A pokud už se chystají, tak jen snad jediné – plánujte si, co chcete, ale stejně všechno bude jinak. Naučte se měnit svá rozhodnutí téměř z minuty na minutu a užívejte si všeho, co vám Te Araroa nabídne.

A možná jen – myslete také na své bezpečí. Neriskujte na rozvodněných řekách. Sám vím, jak těžké je vzdát brodění a jít přes 40 km vzdálený most. Ale je lepší ztratit 2 dny než vlastní život. Těch mrtvých už je na cestě docela dost.

Před trekováním na Zélandu si přečtěte náš článek Bezpečnost na trecích

Jaké jsou tvé další plány?

Cestování je jako droga. Každý, kdo si užil nějakou výpravu, tak asi ví, o čem mluvím. Vrátit se ke kancelářské práci bude dost těžké a docela rád bych ještě chvíli před tímto životem utekl. V plánu mám Great Himalaya Trail (Velký Himalájský trek), který měří 1700 km, ale už je to o jiných nadmořských výškách a vede např. přes Everest Base camp.

Mám rád výzvy, takže tohle je asi ta další. Teď mě čeká nelehká příprava a hlavně sehnat finanční prostředky.

Zéland je super! (Tongariro Crossing)

Přijďte si Martina poslechnout na některou z jeho přednášek z Te Araroa treku v Česku:

  • 13. 9. – Café Práh, Brno
  • 21. 9. – Městská knihovna, Praha
  • 19. 10. – Světoběžníci (StopTime), čajovna, Jindřichův Hradec
  • 22.10. – AC Klub, Hradec Králové
  • 10. – 11.11. – Festival Obzory, Praha
  • 24. – 25.11. – Festival Kolem Světa, Praha

Oficiální webové stránky Te Araroa Trail.

Použitá foto v článku: Archiv Martina Maříka.

Martin Mařík, bývalý markeťák, šílenec, turistický ukulelista a jednoduše vesničan, který se zamiloval do cestování. Začal s 300 km dlouhým úsekem do španělského Santiaga de Compostela (2014), pak se rozhodl ujít jeden z nejobtížnějších dálkových treků světa Te Araroa (2018) a chystá se na Velký Himalájský trail (2020?). V mezičase se snaží psát příspěvky na facebookovém profilu Mářa na cestách a blogu Martin Mařík .

The post Te Araroa: jeden z nejnáročnějších i nejkrásnějších treků na světě appeared first on CZECHKiwis.cz.



This post first appeared on CZECHKiwis.cz, please read the originial post: here

Share the post

Te Araroa: jeden z nejnáročnějších i nejkrásnějších treků na světě

×

Subscribe to Czechkiwis.cz

Get updates delivered right to your inbox!

Thank you for your subscription

×